Červen 2009

Klub 26-28.6.09

29. června 2009 v 15:25 Tréninky-Stáj u Luka
26.6.-pátek
V pátek jsem byla po nemoci takže jsem nejezdila ale pomáhala. Byl to úžasný den, fajně sme s holkama kecali atd.:-).



Barča a Palmí

Adámek a jeho Šeronek

Barča a Palmí

Prada


28.6.-neděle
Tak už jsem byla schopná jezdit. Celý den pršelo tak jsem vijela do stáje o 5 minut později ať zbytečně nečekám venku. V šatně jsme si povídali s holkama (Já,Terez,Peťul) a pak jsme šli společně do stáje. Holky šli do nové a já skejsla ve velké:-D. Tak jsem chvíli pomáhala a pak přišla Kačka Koláček tak jsme i kecali a dávali společně koním seno a taky trošec drbali. Pak přišla Ivča a přemýšleli jsme chvíli jestli dát nebo nedát kobyli do výběhu tak nakonec jsme dali a pak jsme začli kydat. Bohužel jsme zjistili, že se Dinova nemoc moc nezlepšuje. Furt chodí dokola boxu a chce si škrábat tělo protože ho svědí. Ale už naštěstí žere tak všichni doufáme, že se z toho dostane. Pak jsem šla s Terez a Peťul do šatny se najíst,zajít na WC a samozřejmě zahájit naší obvyklou drbárnu:-D. Ivča nám pak rozdala koně já dostala Luka,Terez Manou a Peťul Palmíra ale Terez si pak přesedla na Tomasia. Na jízdárně mi to šlo dobře akorát se musím odnaučit mlaskat. I cval mi celkem šel:-). Pak v hale jsme jezdili bez třmenů a zkoušeli i cval ale Luk mi nešel nacválat tak v hale se mi pak dařilo méně. Ale i tak to byl super den;-)!

Michael Jackson

26. června 2009 v 12:08 Důležité oznámení
Nevím jestli ho máte rádi nebo ne, ač se vám líbí nebo ne, byl, je a bude jednou z nejpodstatnějších osobností populární hudby. Tak stejně jako smrt Elvise Presleyho či Johna Lennona, tak i smrt Michaela Jacksona definitivně uzavřela další kapitolu popové hudby. Snad jeho písničky s námi budou žít dál, tak jako žili teď.
Celý svět zarmoutila zpráva o smrti M.J. a nejvíc určitě jeho rodinu. Snad si teď lidé uvědomí, že ztratili něco podstatného pro pop a snad nezačnou hnát na bouřkové mraky nad jeho hrob.


Povodně

26. června 2009 v 11:49 Důležité oznámení
Jak jste si již všichni všimlu,Moravskoslezský kraj a Moravu postihli silné záplavy. "Naštěstí" u nás na Karvinsku zatím žádné vysoké ohrožení nehrozí. Přináším ovšem článek o posledních dnech hrůzi a strachu:

Sever a střed Moravy večer a v noci zasáhly silné záplavy. Zanechaly za sebou nejméně devět mrtvých, zničené domy, koleje, silnice i mosty. Hasiči zachraňovali přeživší a odčerpávali vodu celou noc. V oblasti platí stav nouze.
S velkou vodou svádějí boj hasiči, zdravotníci i policisté, přesto zabíjela. Údaje o počtu obětí kolísaly, po poledni zdravotníci potvrdili devět mrtvých. "Utonula žena v Novém Jičíně a muž v Kuníně," popsal dvě z obětí mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.
Žena v Novém Jičíně - Žilině se podle svědků snažila zachytit auta, ale proud byl silnější. Nepodařilo se ji zachránit ani po dlouhé resuscitaci. "Záchranáři se bohužel marně pokoušejí dostat ze Žiliny zpět na základnu do Nového Jičína," dokreslil během večera náročné podmínky mluvčí Záchranné služby Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl.
Záchranáři se kvůli záplavě také nemohli dostat k dalším pacientům, kteří je potřebovali. "Jde například o ženu, která rodí, nebo o pacienta se srdeční slabostí. Snažíme se k nim dostat i s pomocí hasičů, ale nedaří se to," řekl večer Humpl. Rodička se pak včas dostala do novojičínské nemocnice.

Voda narušila plyn, železnici i silnici na Slovensko

V Novém Jičíně a okolí zkomplikovalo situaci také narušené plynové potrubí. Plyn začal unikat po 22. hodině, havárie si vyžádala mimo jiné evakuaci novojičínského domova pro seniory. Přívod se podařilo uzavřít až před půlnocí.
Starosta Nového Jičína Ivan Týle je rozhodnutý zažalovat odpovědného pracovníka plynárny. "Je to urvané déle než hodinu a nic se neděje. Museli jsme to zabezpečit, ale nemůžeme zabránit lidem, aby se na to chodili koukat. Přitom hrozí výbuch," řekl po havárii MF DNES.
Zaplavená Zašovská ulice ve Valašském Meziříčí. (24. června 2009)Zaplavený most přes řeku Jičínku v Novém Jičíně. (24. června 2009)
Hasiči na Novojičínsku večer začali s evakuací obyvatel rodinných domů. Nejvíce jsou postiženy obce Mořkov, Životice a Hodslavice, řekl dispečer Povodí Odry. Podle mluvčího Mitáčka měli hasiči po deváté večer hlášenu více než padesátku míst, kde lidé potřebovali pomoc, hlavně s čerpáním vody.
"Měli jsme už několik zásahů při záchraně lidských životů, byli to lidé, kteří zůstali uvěznění v autech na zaplavených komunikacích. Několik lidí jsme zachraňovali také z rodinných domů, kde nemohli opustit kvůli vodě domovy," popsal situaci Mitáček.
//<![CDATA[ Misc.videoWMV({ data: "mms://stream.idnes.cz/audio/0906/domaci/A090624_LF_2406_CR_POCASI_ZAPLAVY.MP3", width: 460, height: 46 }); //]]>
audio: ČTK
Toky na Vsetínsku zaplavily až stovky domů a několik silnic
Podle mluvčího valašskomeziříčské radnice Josefa Beneše jsou v centru města zaplavené kruhové objezdy. V jednu velkou řeku se proměnil hlavní silniční tah na Rožnov pod Radhoštěm.
Značné škody způsobila velká voda i v Zubří. Hlavní silniční tah na Slovensko je zablokovaný. "Komunikace je neprůjezdná, požádali jsme o odklon dopravy policii. Několik automobilů, které se tudy snažily projet, se utopilo. Snažíme se je vyprostit," uvedl Mitáček.
Starosta Lubomír Vaculín situaci komentoval s tím, že takové záplavy ve městě nepamatuje. Voda se valila přes mosty, jeden z nich porušila. "Padá nám sloup elektrického vedení. Cesty jsou plné naplavenin," dodal.
Voda zaplavila obec Lichnov na Novojičínsku. (24. června 2009)
Český hydrometeorologický ústav uvádí, že například hladina Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí stoupla za večer o 120 centimetrů a průtok se zvýšil desetinásobně.
Podle informací Ředitelství silnic a dálnic zatopila voda na Vsetínsku několik silnic, například mezi Rožnovem, Valašským Meziříčím a Vsetínem. Nejezdí řada vlaků a kvůli zaplaveným silnicím je není možné nahradit autobusovou dopravou. Někde také dopravu komplikují i popadané stromy.


Lichnov na Novojičínsku odřízla voda, strhla mosty

Domů se nemohly dostat desítky obyvatel Lichnova na Novojičínsku. Cestu jim totiž zahradila voda, která se vylila z místní říčky. "Stojí nás tady asi dvacet, lidi se nemají jak dostat domů," volala večer přímo z křižovatky silnice z Frenštátu pod Radhoštěm do Vlčovic redaktorka MF DNES.
Lidé podle ní nevěděli, kde budou spát, protože se nedalo do obce dostat ani od Kopřivnice, ani od Bordovic. V deset hodin večer ale začala voda pozvolna klesat.
Voda zaplavila obec Lichnov na Novojičínsku. (24. června 2009)
Se zatopenými cestami byl v okolí Lichnova velký problém. "Posílají mne oklikou přes Frýdek-Místek, ale já nemám dost nafty, abych tam dojel," stěžoval si řidič německého autobusu. "Velká voda prý strhla některé mosty a na jednom místě prý i kus silnice," dokreslila obraz večerní povodně Lichnova redaktorka.

Držím palce všem lidem, které tato "přírodní katastrofa" zastihla.

Budoucnost-jaká je?

18. června 2009 v 20:55
Mnoho lidí (včetně mě) často fantazíruje o své budoucnosti. Jaká je? Splní se nám naše sny? Nebo budem žít stále stejně? Vybouchnou všechny školy na světě? Či zavedou povinné státní maturity? Na takovéto a ještě plno podobných otázek se určitě často ptá mnoho lidí když zrovna nemá co dělat a začně přemýšlet. Jaká ale ta budoucnost opravdu bude? Já se takových to otázek často chytám odpoledne když sedím sama v pokoji na židli u počítače,do hlavy si pouštím muziku a dívám se na fotky svých přátel a zavídím jim, že to dotáhli tak daleko...Pak už nastane ta chvíle, kdy si chcete začít s někým povídat na icq (hlavně se svými přáteli) aby vám nebylo tolik smutno. Já to mám obvykle tak, že když to nejvíc potřebuju, tak na tom icq nikdo není...Třeba dneska se mi stalo, že tam byla jedna moje kámoška z koní a jakmile sem jí napsala, řekla že jde a byla už offline. Hold pak vám nezbývá nic, než je opravdu přemýšlet...Dnes jsem se rozhodla k přemýšlení přidat i psaní tohoo článku. Taky se vám stává to co mě? Tohle není takové to snění před spaním o tom, jak budete mít stádo koní a útulnou stáj s chatou na břehu útesu (můj sen). Tohle je přemýšlení jestli to někam vůbec dotáhnete,přemýšlení také o minulosti, o tom co jste ztratili...Já sem třeba dneska dostala ztrach, že u koní nebudu nikdy tak dobrá jako moji přátel. Útěchou pro vás pak je, že svoji budoucnost můžete kdykoli ovlivnit,přepsat,změnit. Jenže jak? To je ten háček...To vám totiž poví teprve čas a vaše snaha a trpělivost...

Novinky 2-3 týden 06.2009

16. června 2009 v 19:47
Alabaster "R" odjel na další operaci do Brna. Vrátil se o tomto víkendu (12-13). Přesnějí byl na operaci hltanu, bohužel má v krku 2 malé dírky po operaci. Ovšem vypadá vesele a plný energie:-). Všichni mu držíme palce na znovu uzdravení!

Ve stáji máme nový přírůstek! Banga porodila nádherné hříbátko a krásně se o něj stará:-). Pohlaví a jméno bude zřejmě uvedeno na VT. Jména ostatních hříbátek budou určitě uvedena na VT 28.6.2009.

V přístavbě u ovcí a ovešek se objevila nová poníčkářská síla-kobylka Girda se svým hříbátkem. Ve stáji se zabydlela velice rychle. Je to úspěšná skokanka a velmi dobrá učitelka.

Své místo v nové stáji si také rychle přizbůsobila svému pohodlí kobylka Genevara. Je to zřejmě ještě mladá kobylka,která se bude teprve připravovat na Základní Jezdecký výcvik. Ovšem se velice těším jak se na ní bude moci jezdit, mimo ježdění je to velice příjemná kobylka a má ráda pozornost-velmi ráda pracuje s lidmi.

Bohužel Arička utrpěla utržení šlachy. Ale teď už je v rekonvalescenci a se Sylvou pomalu jezdí na vyjížďky.

To bude snad všechno, kdyžtak zde dodám;-)

Ardénský kůň

10. června 2009 v 15:41
Úvodem
Starobylé plemeno ardenských koní patří jak Belgii, tak Francii. Je to pravděpodobně přímý potomek předhistorických koní, jejichž pozůstatky se našly v Solutré; jisté primitivní rysy na kostře hlavy se zřetelnou hranatou nosní částí jsou ještě stále patrné na moderním plemeni. Ardenské koně znal jak řecký historik Herodotos, tak Julius Caesar; oba shodně oceňovali jejich tvrdost a životnost. Původně malí, rozložití koně z Arden byli nepochybně základem pro vznik velkých koní středověku...

Původ a historie
Původ ardena nepochybně leží v západní Evropě. Jeho předky byli robustní a podsadití lesní koně, ať již tarpani nebo vyhynulý velký západní kůň, dosud paleontologicky přesně nedoložený. Arden patří mezi chladnokrevníky, teprve v 19. století byl vydatněji ovlivněn krví jiných plemen, jednak chladnokrevných belgiků, buloňských koní a peršeronů nebo teplokrevnými koňmi včetně araba na straně druhé. Nepochybně právě arden patří k nejstarším západoevropským plemenům. Na kostře jsou ještě dobře dochovány primitivní rysy, hlavně těžká hlava s již zmiňovanou hranatou nosní částí. Na celkovém vzhledu koně se podepsaly poměrně drsné podmínky, jimž čelil robustností těla, poměrně hustou srstí, bohatou hřívou a ocasem a mohutnými rousy na nohou. To vše ukazuje, že kůň byl zvyklý odolávat tvrdým zimám se spoustou sněhu, jaké bývají v Ardenách dodnes.
O typu starověkého ardena máme sice písemné zprávy, ale poměrně málo paleontologických dokladů a vůbec žádná vyobrazení. Ve středověku se rovněž dochovalo mnoho zmínek o těchto koních, ale vyobrazení, až na výjimky, neposkytují dobrý obraz plemene, protože tehdejší malíři nedodržovali poměr velikosti mezi portrétovanou osobou a zvířetem. Teprve ze 17. a 18. století máme doklady skutečného vzhledu těchto koní, kteří nebyli tak těžcí, jako dnešní ardeni a sloužili zřejmě i jako jezdečtí koně. To byl patrně důsledek využití koní ve středověku, kdy se používali jako turnajoví a váleční koně.
Ardenský kůň dlouho neměl vyhraněný typ. Přestože žil na poměrně omezeném území, lišil se značně velikostí a robustností. K jízdě a lehkému tahu se používali koně lehčí. Tradičně sloužili jako koně poštovní - to byli většinou koně z francouzského předhoří Arden a z poříčí Marny. Naproti koně z Lotrinska a Vogéz byli proslulí svou velikostí a silou a hlavně úžasnou odolností. Ti sloužili hlavně k tahu. Lehcí ardeni se účastnili i kampaně v roce 1812, kdy Napoleon táhl do Ruska. Tahali děla a dopravovali potraviny a jiné potřeby. Tito koně se za drsných podmínek skvěle osvědčili a byli prakticky jediní, kteří se s částí vozatajstva dokázali vrátit do Francie. Dnes tento lehký, výkonný kůň již neexistuje. Na počátku 19. století byl zahájen cílevědomý chov těžšího typu ardena. Na jedné straně se chovatelé soustředili na vytvoření co největší hmoty, na druhé straně se mu snažili dodat aktivitu přikřížením arabů. Během tohoto procesu se arden rozpadl na další typy. Malý, nejpůvodnější typ, který měřil v kohoutku kolem 160 cm, vymizel jak je uvedeno výše. Původní mohutný arden dnes dožívá. Ve Francii se přeměnil ve velmi podobné plemeno trait du nord, ve Švédsku ve výkonného švédského ardena, vhodného pro práce v lese. Přikřížením ardena se velmi zlepšil i starý burgundský auxois. Bohužel jsou tato nádherná mohutná plemena, podávající úžasné výkony v tahu, na ústupu a jen těžko nacházejí vhodné chovatele.
Tisíce ardenů sloužily v první světové válce, kdy tito aktivní koně znovu prokazovali cenné služby při dopravě zásob, děl a munice. Ztráty během druhé světové války vedly k dovozu holandských a belgických hřebců, ale nyní už není zapotřebí dovážet cizí plemena a taková křížení jsou stále vzácnější. Dnes se arden chová především pro masný trh, i když se čas od času také užívá k těžkému tahu.
Popis a charakteristika
Ardenský kůň je mohutný, svalnatý, s tvrdou konstitucí a velkou silou. Je mimořádně odolný, snáší nejtvrdší přirodní podmínky a v poměru ke své velikosti není ani na krmení příliš náročný. Je to plemeno neobyčejně dobromyslné a učenlivé, které se dá řídit i dětmi. Přitom velmi ochotně pracuje a vzdor své velikosti je poměrně dlouhověký.
Severní arden (trait du nord) je v kohoutku vysoký nejméně 160 cm, původní arden může být i nižší. Obvod hrudi měří přes 2 m, minimální obvod holení je 25 cm. Mohutná těžká hlava má rovný profil, vystouplé očnice a poměrně nízké čelo, které zpravidla zakrývá bohatá hříva. Auxois je o něco menší, než arden, ale stejně robustně stavěný, má delší, méně úhledné uši a pokud možno ještě hlubší hrudník. Krk je vesměs velice silný, klenutý, mocně osvalený a u hřebců má vysoký hřeben. Hřbet se díky své velké šířce zdá krátký. Široká záď je rovněž mocně osvalená, rozdělená žlábkem. Důležitá je kulatost zádě, která se leckdy zdůrazňuje přistřihováním nebo svazováním ohonu. Nohy všech ardenů jsou silné, mohutně osvalené, s dobrými klouby. Auxois má na nohách jen krátký rous, arden jej má mnohem bohatší a delší. Kopyta jsou ve srovnání s obrovským tělem malá, pěkně utvářená, nesmí být plochá. Zbarvení je bílé, obvykle je srst smíšená. Nejšastější jsou červení bělouši se světle plavou hřívou. Dnes se chovají i hnědáci nebo ryzáci. Auxois se chová nejčastěji jako hnědák, ale po přikřížení ardena se také objevují červení bělouši. Ryzáci se světlou hřívou jsou poměrně vzácní.

Povaha
Jako všichni chladnokrvní koně jsou i ardeni velmi klidní, rozvážní, snadno ovladatelní, ale kupodivu i velmi učenliví. Jsou to tažná zvířata, která se zajména za 1. světové války osvědčila při tahání děl a těžkých zásobních vozů. Bohužel během války došlo k ohromným ztrátám, takže trvalo celá desetiletí, než se plemeno vzpamatovalo. Také 2. světová válka způsobila mezi těmito pracovitými koňmi s pevnými nervy velké ztráty, takže se povaha ardena přikřížením jiných plemen, především holandských a belgických, poněkud pozměnila. Za dvacet let po válce však již bylo možné chov opět zušlechtit a dnešní arden má již dobré vlastnosti svých původních předků.

Využití
Původně těžké tažné plemeno během 20. století pomalu pozbývalo svého původního určení. Pokud se vůbec používá k tahu, je to především z reklamních důvodů, jen vyjímečně se objevuje v zemědělství nebo v lesnictví. Praktické využití tohoto typu našli ardeni v jiných zemích, hlavně ve Skandinávii, v jejich původní vlasti je bohužel cílem chovu tohoto starobylého a velmi kvalitního plemene v poslední době pouze masná produkce, protože rychle roste a brzy dospívá. K jistému oživení přispěla obliba rekonstrukcí historických bitev a turnajů, ale organizátoři jen zřídka věnují dostatečnou pozornost výběru správných typů koní. Za zmínku stojí i pokus Tima Severina zrekonstruovat křížácké tažení s originálním koněm, ardenským plavákem Cartym. Nutno ovšem přiznat, že Carty do Svaté země nedorazil. Na tureckém území musel být vystřídán lehčím místím koněm.


Foto zde (Foto mi zde nešlo vložit)

Australský pony

10. června 2009 v 15:33
Původ a historie
Austrálie. Nevím, jestli se nejedná o totéž jako australský pony, ale některé prameny uváději každé zvlášť.

Popis a charakteristika
Australský jezdecký pony je protějšek anglického, francouzského nebo německého jezdeckého ponyho. Exteriér je vyvážený, dalo by se říci, že pony je "zmenšenina" ideálního jezdeckého koně. Dlouhý krk je pěkně tvarovaný a dobře nasazený. Plece jsou typické pro jezdecké koně, správně sešikmené a umožňující dostatečně prostorné chody. Hrudník je hluboký a skýtá dostatek místa pro plíce, záď je dobře osvalená. Fundament je v podstatě korektní, suchý, možná trochu lehčí, ale pevný. Kopyta mají správný tvar a jsou pevná. Z barev převládají hnědáci a ryzáci ve všech odstínech, ani bělouši nejsou neobvyklí. Výška se pohybuje v rozmezí 145 - 148 cm. Temperament je ideální a dobře koresponduje s využitím plemene.

Využití
Poníci mají výborné chody, hodí se pro sport dětí a menších dospělých.


Americký pony

10. června 2009 v 15:26
Úvod
Ačkoliv jsou američtí koně proslulí rozmanitostí svého zabarvení, přece jen i zde existují pouhá tři plemena vyznačující se skvrnitým zabarvením. Jsou to appaloosa, coloradský rancherský kůň a americký pony. Appaloosa pravděpodobně ovlivnila Colorado Rangera a určitě hrála významnou roli při vzniku amerického ponyho...

Původ a historie
Americký pony je oficiálně uznán jako americké plemeno a má vlastní plemennou knihu i registr. Podobně jako rančerský kůň je i on výsledkem úsilí jednoho člověka, Leslieho Boomhowera z Mason City v Iowě. Jeho snahou bylo vytvořit jezdeckého ponyho s dokonalou stavbou těla a zajímavým zbarvením, který be byl vhodný pro děti pro všechny druhy jezdeckých aktivit, ať už po západním, nebo anglickém způsobu. Navíc si Boomhower přál, aby se jeho odchov nepochybně amerického původu stal protiváhou obvyklých dovozů z Anglie. V roce 1956 založil Klub amerických ponyů. Hřebec-zakladatel plemene, Black Hand, se narodil v roce 1954 jako výsledek křížení shetlandského hřebečka a klisny plemene appaloosa. Později byli přikříženi arabi a quarteři.

Popis a charakteristika
Standard označuje vzhled tohoto ponyho jako miniaturního křížence quartera a araba se zbarvením appaloosy a s některými zvláštními rysy. Po původní shetlandské krvi se uchovalo jen málo stop. Za 15 let už bylo v registru 12 500 jedinců a nárůst stále pokračuje. Dnešní ponyové měří mezi 117 a 137 cm. Před úplnou registrací jsou všichni pečlivě posuzováni, zda splňují veškeré nároky plemenného standardu. Důraz se klade na hmotu, ušlechtilost a stylovou, přímou a vyváženou pohybobou akci, vyznačující se též výrazným podsazením zadních končetin pod tělo. Hlava je hezká a výrazná, s malýma, zahrocenýma ušima. Drobně tečkovaná kůže na chřípí je znak zděděný po appaloose. Krátké, dobře stavěné nohy mají skutečně proporce ponyho, ostatně jako celé souměrné tělo. Kopyta jsou zdravá, korektní.

Využití a sport
Americký pony se znamenitě hodí pro mladé, různě tělesně postižené jezdce, ale i pro ostatní děti. Je to jezdecký pony pro včechny jezdecké aktivity.


Nemoci koní

10. června 2009 v 15:13 Poznej svého koníka

Zdraví koně je soubor mnoha znaků, z nichž jsou pro nás nejpatrnější přijímání potravy, hladká a zdravá srst, pravidelné vyměšování výkalů. Aby se dále klidně choval ve stáji, projev radosti pod jezdcem i ve výběhu. Pokud se kůň začne chovat jinak a nepřirozeně, tak to znamená pro chovatele podnět k tomu, že s ním není něco v pořádku. Nejčastější chorobou jsou poruchy trávení doprovázené bolestí v dutině břišní. Tento jev se nazývá kolika.



Kolika začíná běžným nechutenstvím nebo neklidem koně, tzn. že nepřijímá potravu a válí se v boxu. Často se potí, kope zadníma nohama, a je celkově neklidný. Při kolice se kůň snaží zaujmout pozici sedícího psa, aby ulevil tlaku zvětšeného žaludku na bránici a plíce.
Při zácpové kolice jsou méně slyšet zvuky charakteristické pro střevní činnost. Kontrolujeme ji přiložením ucha na břišní stěnu koně.
Při plynové kolice kůň trpí prudkými bolestmi střev.
Při močové kolice se přeplňuje močový měchýř, např. ucpáním močových trubic kamínky nebo pískem. Vše je doprovázeno křečí v hladké svalovině střeva. Křeč se stále stupňuje a bolest, která vzniká zatěžuje ústřední nervový systém. Ve střevě při křeči dochází k uzávěru, zplodiny pak prosakují na pobřišnici koně, která se může zanítit a vést tak až k zatížení srdeční svaloviny, což může znamenat smrt koně. Žádnou koliku nesmíme brát na lehkou váhu a proto ihned při takovýchto obtíží voláme veterinárního lékaře.

Schvácení kopyt je svérázná forma nehnisavého zánětu škáry kopytní. Takovéto onemocnění vzniká bezprostředně po velké námaze na nichž kůň nebyl připraven. Postihuje i koně, kteří dostali i nevhodné krmivo, např. žito, nevypařený ječmen, plesnivé seno.

Velice nebezpečnou chorobou je černá zástava moče. Nejčastěji vzniká po dni klidu, když se krmivo podává v normálních dávkách. Po několika minutách po námaze se objeví strnulý chod, koni ztuhnou svaly na zádech, vláčí také zadní nohy po zemi až upadne. Je nutný okamžitý zákrok. Musí se vycévkovat a snížit zásobu bílkovin a uhlohydrátů v organismu vydatným odběrem krve a injekcí inzulínu. Kůň se musí zakrýt, aby se mu prohřály svaly.

Dalším vážným onemocněním jsou záněty šlach. Během kratší doby lze vyléčit pouze lehčí případy zánětu šlach. Těžší případy se léčí i celé měsíce. Náhle vzniklý zánět s příznaky bolestivosti, otoků, kulhání, přejde většinou během několika dnů v zánět vleklý. Otok se sice zmenší avšak zatvrdne, šlacha nehřeje, je vlažná. Později nahmatáme tvrdá zduření. Kůň v tomto období zpravidla nekulhá. U menších zánětů šlach vystačíme s ultrazvukem. U těch silných používáme ostré masti, které jsou kombinovány s pálením. Každý zánět je vážné onemocnění a o léčbě se musíme poradit s lékařem. Nejdůležitější pro našeho miláčka je mu ulehčit od bolesti např. studeným obkladem.

Mezi další častá onemocnění patří otlaky, které jsou způsobené sedlem. Vznikají na místech, kde dochází k tření kůže koně s postrojem. Je to způsobeno např. sedlovou rozsochou na kohoutku nebo ztvrdlou plstěnkou. Poznáme to tak, že v místě, kde dochází k tření jsou sedřené chlupy. Kůň reaguje na dotek přecitlivělostí místa.

Zánět kosti střelkové patří především mezi profesionální choroby sportovních koní, zejména skokany. Projevuje se to kulháním, které začíná pomalu ale stále se zhoršuje.

Rakovina kopyt je nebezpečným onemocněním, projevující se na rohovém chodidle změnou celistvosti a pružnosti. Rohovina se rozpadá a při seříznutí silně krvácí.

K hromadným nemocem patří choroby způsobené cizopasníky, buď ústrojí, kůže a nebo krve. V zažívacím ústrojí jsou to larvy škrkavek a strongylií, kteří působí různé zdravotní poruchy a mohou být dokonce i původci už zmiňovaného kolikového onemocnění. Výskyt škrkavek se projeví špatnou kondicí, nelesklou srstí a zvětšeným objemem břicha.

Přenosnou kožní chorobou je svrab. Každý druh obratlovců má svůj zvláštní druh.
Koňská chřipka je další lehce přenosné onemocnění doprovázené horečkami, záněty očních spojivek a dutiny ústní.

Nakažlivý zánět plic hříbat se projevuje do jednoho roku. Proti této chorobě je možná vakcinace.

Opar lysivý je kožní onemocnění způsobené plísněmi. Tvoří ho stroupky o velikosti v průměru 2 - 3 cm z kterých se po čase ztrácejí chlupy. Toto onemocnění se šíří dotykem, zejména při půjčování svého čištění jinému chovateli. Ve svém vlastním zájmu nepůjčujte své pomůcky lidem u kterých nevíte jestli jsou jejich koně bezprostředně zdrávy.

Při ošetřování ran koní si musíme uvědomit nebezpečí vzniku různých zárodků. Nejnebezpečnější jsou zárodky tetanu, které žijí v koňském truse. Většina zárodků se usmrcuje pomocí volného kyslíku. Každá rána se má proto ošetřit tří procentním rozkokem H2O2. U velké rány je potřeba
zavolat veterináře, aby koni podal protitetanové sérum. Rána se také vyplachuje slabým roztokem hypermanganu, chloraminu, ajatinu, dále výluhem heřmánku a někdy i lihovým nápojem nebo jodovou tinkturou. Zbytečně koně nedráždíme prohmatáváním.

Nebezpečné krvácení zastavíme tlakovým obvazem a vyčkáme příchodu veterináře.
Při péči o zraněného či nemocného koně se projevuje vztah člověka k jeho mazlíčkovi. Zanedbávání koně nesvědčí o majiteli nic dobrého. Je to přece jen živá bytost, která si zaslouží naši pozornost a lásku.

"Udělejme vše, aby byl náš kůň zdravý, protože to co dá on nám, mu musíme několikrát vrátit."
Foto: Christiane Slawik www.slawik.com

Neděle 7.6.2009

8. června 2009 v 18:36 Tréninky-Stáj u Luka
Takže na koníky sem dorazila kolem 7:40-45 hned jako první;-). Všecky stáje byli zamčené a jedinné odemčené byla malá hlavní brána a dveře od kanceláře a mojí šatny. Takže sem chvilinku čekala před šatnou a pak sem potkala Ivču která si šla pro klíče tak jsem jí doprovodila a pak sem počkala u stáje až Ivča odemkne všecky dveře atd. No tak sem šla k výběhům od poníků a kukala jak přijíždí ostatní holky. Samozřejmě se mazlila s Lunou:-)♥. No pak přišla Katka Mžiková a Hanka co měla službu a Ivča nám otevřela a porozdávala úkoly. Pak přišla Monika a šla mi pomoct s trávou pro koně. Vlastně sem skoro celý den pracovala s Mončou a Mirčou, už sem je poznala více a poznala, že sou to holky celkem good, stačí,je nechat si dělat vlastní notu:-). Tak když sme pak měli navozíno trávy tak sme šli kydat. Vykydali sme docela dost boxů a myslím, že i docela poctivě:-D. Ale už nám skoro všem jebalo...Zavírali sme boxy kde nebyli žádní koně a nechávali otevřené ty, kde byli naopak koně:-D. Když sme měli konečně všecku práci hotovou, ještě jsme pozametali stáj a před stájí. Pak už nám Hanka porozdávala koně a já dostala a částečně si vzala Tomasia. Jako první na Tomaskovi jela Monča a já jí střídala. No tak sme společně nasedlali Tomasia a pak asi 15 minut se převlíkly atd.:-D. Pak jsme šli na jízdárnu a já pučila Monče bičík. Tomasio nechtěl moc jít. Když sem si na něj sedla já (musím se přiznat, že mi holky pomohli a děkujií moc;-)) tak ze začátku se rozjel, ale pak už se mu vůbec nechtělo. Takže si na něj sedla Ivča a pořádně ho rozjela aby se konečně vzpamatoval. Pak sem na Tomáškovi i cválala:-)-Ivča mi pomohla ho rozcválat:-). No ale pak tak 5 minutek šlapal super;-). Už pak ale nechtěl. No po hodně velikém boji jel superně ale pak zase...Už sem s tím velkým kopáním a pobídky holení nemohla...Tak sem třeba vždycky 5 vteřin čekala a pak zase pobízela. Celkově si teď můžu říct, že nejsem ten z těch, kteří na Tomasia budou nadávat,že nejede, protože vím, že to je v jezdci;-)! Pak sme ho odsedlali, vyčistili ještě stáj a nakonec ještě Tomasia vyhřebelcovali:-). Byl to celkově super den:-)!

Klub 5.6.2009

6. června 2009 v 20:56 Tréninky-Stáj u Luka
Tento klub nás vedla p. Karolína:-) Nejvíce zábavy tam bylo s Lenčou:-) Celý den jsme jen kecali a drbali a starali se o koně:-). Střídala sem se na Manoua protože Dino byl zadaný a Luk měl uvolněnou podkovu:-(. Takže doufám že v neděli (zítra) jsi ho už budu moci vzít:-). Trénink byl fajn a pak starání o koně taktéž:-). Jen mě pořád štve ta jedna začátečnice co chodí teď do klubu-dokonce mě pomlouvala na tribuně. Prostě hrůza! Ale trénink supeer!:-)

Závěrečné zkoušky 2.6.2009-Jak to dopadlo?

3. června 2009 v 19:16
Takže závěrečky čili jezdeckou licenci dostali úplně všichni zůčastnění! Jsme všichni strašně rádi! Samozřejmě sme všem drželi palce a nezapoměli pomáhat;-). Foto a video dodám odkaz;-)

Závěrečné zkoušky 2.6.2009

1. června 2009 v 21:31
Takže zítra jsou u nás ve stáji Závěrečné zkoušky Zemědelské školy (chovatel a jezdec) a jezdců kteří si chtějí udělat ZZVJ licenci. Budu tam již od rána přes školu atd. vypomáhat:-), hlavně Kačce Šimordové. Bude tam s náma celá parta, Terka+Peťa+Kačer+Já takže supeer:-).

Peťulík

1. června 2009 v 16:35

Peťulík
Přezdívky: Peťka,Peťana,Peťul,Pitriok
Já o Peťce: S peťul sme se poznali defakto stejně jako s Terkou. Peťul patří do naší party;-)! Je upe super baba, mám jí moc ráda (jako všechny z naší party)!
Foto:


Terezulík

1. června 2009 v 16:24
Terez

Přezdívky: Terezulík,Terezka,Terka,Můj bobik,Manouk
Já o terez a nás dvou: Terku sem poznala když sem jednou vypomáhala v malé stáji a šla jsem se podívat na trénink klubu do haly. Terka se zdála hned od první chvíle jako super baba, byla s ní celou tu hodinu prdel a prostě úža:-)! Pak sme se zas jednou potkali na koních a už sme si pak odpoledne psali na icq atd. No a když sme pak měli společné tréninky a bývali spolu ve stáji, dělali blbosti atd. tak jsem se rozhodla hlavně teda díky Terce jít do klubu. Máme svojí partu:-). A sme prostě cool!
Foto:

Oddělovače by kone.blog.cz, lovehouse.blog.cz